Kladenský Netopýr je mladý, svěží a zábavný

Foto: divadlokladno.cz

Když jsem se rozhodl vydat se do kladenského divadla na premiéru operety Netopýr, nevěděl jsem co mám od tohoto počinu vůbec čekat. Ze zkušenosti vím, že kladenské divadlo si příliš nepotrpí na řekněme klasická zpracování a spíše má tendenci sklouzávat k alternativnějšímu či spíše avantgardnějšímu stylu.

Někdy to bývá ku prospěchu věci někdy ovšem na škodu. Taková snaha „omladit“ klasická díla a přiblížit je tak dnešnímu divákovi, který má rád všechno jednodušší a předžvýkané (nemůžeme mu to mít ovšem za zlé) je jistě velmi záslužná, ale někdy se zvrhne a dílo samotné je degradováno na frašku plnou vulgárností, afektovaných hereckých výstupů a křiku nemluvě o výpravě, která většinou bývá více než ubohá (a o to nákladnější). Byl jsem ovšem velmi mile překvapen, že v případě kladenského Netopýra k ničemu takovému nedošlo. Ba naopak.

Předně je si ovšem třeba říct, že divák, který by se snad chystal na tento kus nesmí v žádném případě očekávat striktní „klasiku.“ Jak je u kladenského divadla zvykem pojalo si tuto frivolní veselohru po svém. Ale pojalo ji dobře.

Kladenský Netopýr je mladý, svěží a pobaví diváky všech věkových kategorií. Trio pánů Svoboda, Kolečko a Albrecht setřásli z Netopýra těžké nánosy prachu, oprostili jej zbytečného patosu a složitostí, zkrátka jej úspěšně uvedli do 21.století, aniž by ztratil cokoliv ze své zábavnosti či hlavní myšlenky a naopak ještě přidali několik prvků, které dodávají celé hře nejen šmrnc a vtipnost, ale i aktuálnost. Jejich regenerace a zmodernizování dnes již klasického Straussova počinu dopadla daleko lépe, než podobné pokusy našeho divadla s jinými klasickými hrami (viz.Lakomec), neboť k ní přistupovali komplexně a neopomněli žádný detail. Zjednodušili jazyk a přidali mnoho velmi povedených gagů, které spolehlivě rozesmějí dnešního ( speciálně kladenského-českého) diváka, jako např.: „Ale no tak, jdu přece jen do vězení, nejedu do Brna!“, obohatili děj o několik zajímavých momentů, které se sice mírně balancují na hranici absurdnosti, ovšem v publiku vyvolávají salvy smíchu (např. obrovský růžový králík „hopkající“ po jevišti, sekačka na trávu, fotbalový turnaj Rakousko-Uhersko-Česko, dozorce-alkoholik provádějící pedikúru a manikúru bruskou) a to vše zasadili do klasických kulis a kostýmů 19.století, což v konečném výsledku působí samo o sobě velmi komicky.

Co se týče děje, ten se na počátku může zdát divákovi poněkud rozvláčnější a zdlouhavý, ale než se stačí začít nudit nabere pořádný spád a svižně se žene kupředu až k překvapivému rozuzlení.

Herecké výkony sice nepřekvapí, ovšem v žádném případě ani nezklamou. Herci se svých rolí zhostili jak se tak říká řádně a zodpovědně. Tedy tak zodpovědně, jak se jen u tak frivolního žánru jakým je opereta dá. Příjemně překvapen jsem byl i pěveckými výkony, které byly na kladenské poměry a podmínky na dobré úrovni.
Zpracování kostýmů i kulis je řekněme konzervativnější ovšem velmi precizní a celé jeviště působí velmi elegantní a uceleným dojmem a zanechá v divákovi velice příjemný estetický zážitek.

Myslím si, že z kladenského nastudování Netopýra by měl radost i sám jeho autor Johann Strauss. On totiž skládal a psal tuto svou operetku (a vůbec všechna svá díla) především se záměrem pobavit své diváky a „náš“ Netopýr tuto funkci dozajista plní. Musíme si uvědomit, že opereta ve své době byla považována za lehký, frivolní žánr a jednalo se o záležitost masovou či lépe řečeno čistě konzumní, která byla velmi žádaná a která spolehlivě vyprodávala hlediště i těch největších divadel (tuto roli dnes přebírají velmi populární muzikály) a jen postupem času byla opereta (aniž by sama chtěla) povýšena na cosi velkého, klasického, vznešeného. Ale není tomu tak. Opereta by měla především bavit. Opereta by měla být omlazována a přizpůsobována své době a požadavkům lidí. Měla by být aktualizována, nejen aby bavila stále se vyvíjející publikum, ale také proto, že opereta by měl upozorňovat na soudobé společenské nešvary a ty se pozvolna mění podobně, jako celá společnost. Jsem vděčen autorům našeho divadla, že se jim povedlo Netopýra tak pěkně oprášit, učesat mu křídla, vyhladit mu vrásky a vypustit mladého a svěžího do naší doby.

Závěrem rychlé, heslovité shrnutí: Kladenský Netopýr je nové, moderní nastudování dnes již klasického díla Johanna Strausse. Je svěží, mladý, zábavný, aniž by mu bylo ubráno na kvalitě. Herecké výkony jsou dobré. Hudební zpracování se zdařilo nadmíru. Výprava velmi povedená.

Domnívám se, že na tohoto Netopýra mohou v klidu zamířit diváci libovolné věkové kategorie a zaručeně se pobaví (vyjma škarohlídů, přehnaných konzervativců a morousů, ale ti se nebaví nikdy a ničím). Myslím si, že Netopýr by neudělal ostudu ani na jakémkoli pražském jevišti (možná jen v Národním nebo ve velké Opeře by se na něj divně koukali, ale tak to je pochopitelné). Mé soukromé hodnocení je osm a půl z deseti možných.
Jen tak dál a divadlu zdar.

Robin Tesárek
autor článku

Podobné příspěvky